Tovární halu a přidružené budovy, které před demolicí sloužily jako sklady či se proměnily v ruiny, nahradila bytová výstavba. Zahrada Gallas propojuje odkaz minulosti s budoucností.
Stavební ruch panuje v původně průmyslové části Liberce, a to ve čtvrti Františkov, kde odstartovala v roce 2022 přeměna brownfieldu. Projekt svým názvem odkazuje k historii a zakladateli čtvrti, hraběti Franzi Clam-Gallasovi. Patronkou projektu se stala jeho pravnučka Agathe Maria Széchényi, která věnovala do zakládající schránky pamětní medaili. Stavitelé v těchto dnech předávají dalších osm desítek nových bytů.
„Projekty, které realizujeme, stavíme pro naše klienty, a tak i jejich intervence v území je pro nás důležitá. Počítáme s grill pointy, místy pro jógu a odpočinek a mnoho dalšího. Nechceme stavět jen budovy, ale čtvrť pro stovky rodin z Liberce a okolí, bydlení, které dává smysl dohromady jako celek a také tak fungují aktivně pro všechny generace,“ řekla Anna Ježková za Coop Development s tím, že liberecký Františkov se stává moderní, bezpečnou a zelenou čtvrtí pro rodinný život.
Cílem investorů není jen bydlení, ale také kvalitně naplánovaný veřejný prostor a revitalizace celého území. Postupně budují spolu s obyvateli sad i komunitní zahradu s hřištěm, které jsou již přístupné i veřejnosti. Aktuálně pokračuje výstavba třetí etapy projektu, která počítá se stavbou 46 bytů do konce roku 2027. „Z výstavby budou těžit i současní obyvatelé čtvrti Františkov, kteří budou moci využít veřejné prostory. Zároveň jsme přispěli k propustnosti území. Dříve nebylo možné jít z ulice Švermova do Tovární ulice,“ osvětlila Ježková.
Obří obraz, ve Františkově vzniká moderní bydlení.
Umělecké duo Procesisté ve složení Václav Kovář a Adam Windsor navíc dokončili obří venkovní fantasy obraz o rozměrech 5×2 metry, který umístili na stěnu jedné z garáží. První obyvatelé komplexu jim poskytli nápady, myšlenky a přání, co by se na obraze mělo objevit. Obří obraz zachycuje pohled na krajinu pod Ještědem při západu slunce.
„Naše dílo je vlastně umístěné do jabloňového sadu, čímž navazujeme na skutečný sad v Zahradě Gallas, kam se jabloně sázely. Tehdy pršelo, takže naše dílo zachycuje třeba ženu, která v dešti jednu z jabloní sází. V obraze jsou zachycená přání místních obyvatel jako jsou strom života, děti, blesky nebo láska. Jsou tam dva mladí lidé, kteří mají schůzku nebo třeba místní chtěli mořský svět, tak je tam malý rybář a ryby. Celé je to takové ze světa fantazie,“ podotkl Adam Windsor.
Malíři zároveň chtěli pracovat i s prostorem kolem samotného obrazu. „Na jedné straně chlapeček maluje Picassovu dámu a sledují ho čtyři děvčata, která propojují vnitřní a vnější svět. Dále jsme přemýšleli o charakterech míst, kde žije hodně lidí a zalíbil se nám archetyp pavlačových klepen. Proto stojí na druhé straně tři babky,“ dodal Václav Kovář.
