Ano, a dokonce může navýšit původně 20 % podíl vlastních zdrojů kdykoliv do zahájení čerpání úvěru družstvem, tedy zpravidla do kolaudace objektu. Bytové družstva pak načerpá úměrně tomu nižší úvěr a člen družstva se následně bude podílet na jeho splácení samozřejmě nižší částkou.

Vlastně kdokoliv, jen s respektováním, že si takto může pořídit jen jeden, výjimečně dva byty v jednom projektu, např. pro své děti. Jednou z velkých výhod této formy výstavby totiž je, že zájemce o družstevní byt není omezen svým věkem, vždy získá možnost splácet pořizovací cenu vlastně až 32 let, započítám-li také dobu výstavby bytového domu. Zájemce musí mít jistotu, že má dostatečné vlastní zdroje, zbytek kompletně zařizuje bytové družstvo. Vlastní zdroje lze doplnit např. úvěrem ze stavebního spoření, je však třeba počítat s tím, že se o to zvýší měsíční náklady bydlení. Také v tomto směru nabízí bytové družstvo pomoc svým budoucím členům.

Ani tady nenajdeme zásadního rozdílu, byť fakticky nejde o hypoteční úvěr. Úrokové sazby jsou různé podle situace na trhu v době, kdy se úvěr uzavírá.  Pro bytové družstvo uvažujeme s delším obdobím fixace úrokové sazby tak, abychom vyvážili její výši a potřebu stabilizovat splátky úvěru na první období splácení pro všechny družstevníky. Výhodou oproti hypotéce je, že úvěr na celý dům je vyšší a pro jednání s bankou tedy zajímavější obchodní případ. Zpravidla tedy vyjednáváme pro bytové družstvo lepší podmínky než u hypotéky na jeden byt.

Ano, s takovou možností počítáme. Pro každý projekt automaticky připravíme prohlášení vlastníka, kterým rozdělíme dům na jednotky. Zahájení převodů musí formálně schválit členská schůze družstva. Před převedením je zapotřebí splatit celou nesplacenou část pořizovacího úvěru. Lze k tomu samozřejmě využít hypoteční úvěr, který je logicky možné zajistit právě převáděným bytem.

Je třeba zdůraznit, že se na členy družstva už v rámci fungování bytového družstva díváme jako na faktické budoucí vlastníky přidělených bytů. Proto také všechny námi dosud realizované projekty (je jich už skoro dvacet) fungují většinově či stoprocentně jako bytové družstvo. Ani na „nejstarším“ projektu bytového družstva nedošlo k převedení nadpoloviční většiny bytů do vlastnictví jeho členům.

V principu jen tak, že musí dodržovat společně dohodnutá pravidla, zejména hradit předepsané měsíční platby (splátku úvěru, nájemné a zálohy na služby) a řádně užívat společné části domu. Svůj byt může podnajímat, sice s předchozím souhlasem bytového družstva, ale ten je odepřen pouze v situaci, kdy dojde k porušení zmíněných společných pravidel. Družstevní byt lze samozřejmě kdykoliv převést (prodat) třetí osobě, a to i bez souhlasu bytového družstva.

Z pohledu mých dvacetiletých zkušeností se správou bytových domů konstatuji, že rozdíl není nikterak zásadní. V obou případech je zapotřebí vést jasné a přehledné účetnictví, řádně spravovat pohledávky, transparentně řešit všechny provozní záležitosti bytového domu. Trochu se liší způsob rozhodování (v družstvu má každý člen jeden hlas bez ohledu na počet bytů či velikost bytu), výraznějším rozdílem je větší schopnost bytového družstva řešit případné problematické členy družstva. Ve výsledku to znamená vyšší ochranu investice pro zbylé členy družstva, což je přijímáno velmi pozitivně.